svod mladých

PŘIHLÁŠKA NA SVOD CHODSKÝCH PSŮ -24.4.2010- ZKO PRAHA-BRÁNÍK

8.3.2010 jsme odeslali přihlášku. Budeme mít co dělat, abysme se na svod připravili. Máme trochu obavy, Askerek je dost temperamentní lumpík, ale také velký mazel a je to moje zlato. Uvidíme, snad už se počasí umoudří a budeme mít možnost vše alespoň uspokojivě zvládnout.

PŘÍPRAVA NA SVOD

Počátkem března jsme se zkontaktovali s paní Štolbovou, instruktorkou ZKO 032 Říčany/Strašín. Vzhledem k tomu, že kurz základní poslušnosti začne až 11.4.2010, (což je pro náš termín svodu pozdě) domluvili jsme pár individuelních akcí, které by nás měly připravit na blížící se svod. Askerek je učenlivý pejsek, největší obavu máme s jeho socializací k ostatním psům. Jakmile povyrostl, tak na procházkách na každého hned dost ošklivě štěká a i v autě dovede pěkně jančit, když nějakého pejska míjíme. Pokud je na vodítku, tak se na každého durdí a pustit ho navolno se přece jen neodvážím. Potřebujeme se co nejčastěji dostávat do prostředí, kde je více pejsků, ale to je právě problém. On je odmalinka zvyklý pouze na svého "strejdu" Rexe, také choďáka, ale již desetiletého, s tím si dobře rozumí. K lidem je však hodný a děti miluje. Pár dobrých rad nám poskytla také paní Iva Prokopová, majitelka Ikarky, /babičky Askerka/ která se u nás na chvilku zastavila koncem března a přislíbila, že se ještě objeví i s Ikarkou. Zatím jsme se mimo nejzákladnějších povelů naučili jakž takž chodit na vodítku u nohy, běhání v kolečku, přivolání a doma pilně cvičíme ukazování zoubků. Poslechnout však na slovo, no k tomu máme ještě na hodně honů daleko! Jsme moc zvědaví, jak dopadneme.

23.4.2010

Zítra vyrážíme do Bráníka, má být pěkné počasí, což docela příznivě ovlivňuje mé "duševno", neboť přece jenom nervíky jsou trochu pod vlivem zvyšujícího se adrealinu. Večer jsme dostali SMS od chovatele Askerka Radka Švejdara, drží nám palce, budeme to asi potřebovat. Na svodu by mělo být více jak 60 chlupáčů, nejvíce se těšíme na setkání s Askerkovou sestřičkou Aritkou a jejími páníčky, které známe zatím jen přes internetový kontakt. Také by tam měl být Acim z chovatelské stanice MAGIC INFERNO, který má stejného otce jako Askerek, Orina Bryvilsár. Na Acima nás upozornila právě majitelka Orina paní Veronika Břízová, je to výborná chovatelka a "pejskařská veřejnost" o ní určitě brzy hodně pěkného uslyší a nejen v souvislosti s grandšampionem Orinem.

24.4.2010

Ráno po osmé s Askerkem vyjíždíme do Tehova pro švagrovou Hanu a společně pak uháníme na místo svodu. Dojeli jsme dobře, sluníčko příjemně hřálo a všude už bylo plno pejsků, většinou na volno a ani u jediného jsme nezaznamenali "košík". Pro Askerka to bylo něco naprosto nového, tolik psů pohromadě ještě neviděl. Za deset minut jsem byl propocený, jak neustále dorážel na každého krasavce, který se ocitl v blízkosti a já ho "usměrňoval" na vodítku a jalově volal ASKERE NESMÍŠ! Byli jsme určitě středem pozornosti a hned každý věděl, že ten, kdo mě vede se jmenuje Asker. Mělo to však i jednu výhodu, paní Aleně Zejdové /majitelce Aritky/ nedalo moc práce nás vyhledat a tím vlastně jsme poprvé měli možnost se osobně zkontaktovat. Seznámili jsme se i s jejím doprovodem, mužem Pavlem a sympatickou dcerkou Anetkou. Aritku jsme poznali již dříve jako měsíční štěňátko s bílou šňůrkou při návštěvě chovatelské stanice Mezi Rolemi. Tak jako Askerek vyrostla i ona do velikosti dospělého psa a moc se nám líbí. Podle vyprávění páníků mají oba sourozenci hodně podobných povahových vlastností, škoda jen, že si nepadli spolu do oka a byli chvílemi na sebe skutečně jako psi, však na jedné z foteček to je dobře vidět. Na doporučení Zejdových jsem trochu s obavami asi po čtvrt hodině  /docela jsem byl už umordovaný/ Askerka pustil volně a čekal na jeho reakce. Byli jsme příjemně překvapeni, Askerek se sice za pár pejsky bojovně rozeběhl, ale nic neprovedl a po chvíli se docela přirozeně pohyboval a  bylo vidět, že se mu to líbí. Radu, abysme Askerka nechali běhat volně nám dala také pro nás velice  sympatická, ale vlastně neznámá paní nebo slečna, která se nám představila jako jeden z páníčků nedávno zesnulého Assana Bryvilsár, který je v rodokmenu Orina Bryvilsár. Před rokem jsme velice podobný smutek prožívali s naším Cézarkem /Tako Bryvilsár/, víme, jak to bolí. Tak i ji chceme poděkovat /snad zjistím internetový kontakt/ za dobrou radu a za to, že se k nám vůbec přihlásila, sdělila nám informace o Assanovi, povyprávěla něco o dalším jejich choďáčkovi Akirce Draugluin /mimochodem vlastní sestře Askerkovy matky/ a popřála nám úspěšný svod. Kolem půl desáté jsme se oficielně přihlásili ke svodu a dozvěděli se, že nám bylo přiděleno číslo 53 z celkového počtu 66. Aritka měla číslo 52, takže jsme tam měli spoustu času. Počasí nám skutečně přálo, den byl jak malovaný, sluníčko hřejivé, takže čekání bylo docela příjemné. Pejsci se alespoň s prostředím důkladně zžili a my si mohli trochu poklábosit a také se pokochat pohledem na rozkvétající přírodu v kouzelném obalu jarní zeleně a na ladná, pružná těla psích chlupáčů. Také jsme se pozdravili s paní Ivou Prokopovou, která se na svod přišla snad jen tak podívat, moc jsme si však nepopovídali, já byl dost zaměstnáván Askerkem. Chvílemi jsme sledovali průběh hodnocení a snažili se, aby se Askerek s Aritkou trochu zkamarádili, ale velký úspěch jsme nesklidili. Já však úspěch zaznamenal u Anetky, která ochotně svolila, že udělá psovoda i Askerkovi. Moc jsem to uvítal, protože v noci mě pozlobil žlučník a ještě mě křečovalo v noze. Anetka si to trochu s Askerkem vyzkoušela "nanečisto" a on kupodivu ani neprotestoval a ukázal, že při správném výcviku by mohl být i dobrý. Dříve než jsme se nadáli přišel náš čas a Anetka předvedla úspěšně Aritku i Askerka. Hodnocení dopadlo dobře, jen Askerek to s růstem trošku přehnal a v kohoutkové výšce má +2 cm oproti většímu standardu. Pro nás však je rozhodující, aby se měl chlapec dobře, měl spokojený život, byl dobrým kamarádem a hlavně aby se mu vyhýbaly nemoci, o kterých víme své. Před 15. hodinou jsme se už trochu unavení, ale šťastní rozloučili se skvělými Zejdovými, zamávali zbytečku, co byl ještě po nás a vydali se na cestu domů. Jsme rádi, že jsme strávili moc podařený den v dobré společnosti a to jak člověčí, tak psí.

VÝPIS ZE SVODOVÉ KARTY ASKERA MEZI ROLEMI

KÓD : A5 - velikost - 57cm, odchylka od velkého standardu +2cm

         B9 - celkový vzhled - odpovídající kohoutkové výšce

         K3 - barva očí - světle hnědé, standard uvádí tmavě hnědé

        W2- pigment znaků - středně syté znaky, standard uvádí výrazně syté znaky

Hodnotila svodová komise: Ivana Soldánová a Lenka Fejerová v Praze - Bráníku dne 24.4.2010

CELKOVÉ VÝSLEDKY SVODU MLADÝCH KONANÉHO 24.4.2010 V PRAZE - BRÁNÍKU

DĚKUJEME!