23.8.2009 - Jedeme pro Askerka
V Mezirolí už nás čekali. Askerek byl volně vypuštěn, aby nás mohl pěkně přivítat, zatímco jeho sestřičky odpočívaly v ohrádce pěkně ve stínu pod slunečníkem. Chyběla však již bílá Aritka, kterou si den před námi odvezli noví majitelé až do Beskyd. Tarča k nám byla opět moc hodná a ještě se pořád okolo Askerka točila, jako by tušila, že jí za chvíli také opustí. Porozhlédli jsme se po okolí a obdivovali nejen krásný pohled na daleko viditelné obrysy Krušnohoří, ale také na oku lahodící a vzorně udržovanou zahradu s esteticky barevně sladěnými různými skupinkami květinek. Jak jsme se dozvěděli, zahrada je velkou láskou a vášní velice příjemné maminky Radka. Také pěstuji spoustu květinek, dovedu si představit, kolik práce a lásky tomu věnuje. Až dokončím fotogalerii mých květinek, tak paní Švejdarové rád pošlu vše, co si případně vybere.
Před 15 hodinou přijeli další noví majitelé, myslím, že byli od Berouna a měli dilema, kterou fenečku si vybrat. Rozhodovali se mezi Agirou a Acyrou, později jsme se dozvěděli, že si odvezli růžovou Acyru. My jsme měli s chovatelem Radkem vše dojednáno, tak jsme se rozloučili, aby se mohl v klidu věnovat další návštěvě. Samozřejmě jsme ještě "pomuchlali" zbytek psí smečky a popřáli, aby se všem v nových domovech líbilo a měli se dobře. Mojí švagrové Haně učarovala nejmenší princeznička Arolka a po naší první návštěvě a dalšímu složitějšímu vývoji moc nechybělo, aby na Říčansko jela s Askerkem také. Radek nás šel vyprovodit ještě před dům, naposledy si pochoval Askerka, na cestu mu připravil pachový hadřík s vůní domova, granulky a spoustu žvýkacích pamlsků. My jsme se už i s Askerkem uvelebili do auta a vyrazili domů.
Askerek cestu snášel velice dobře, bylo na něm však vidět, že neví, co se děje, neznámé tváře, prostředí a pachy také jiné. Cestou jsme udělali 3 zastávky, jednu na parkovišti při silnici, druhou na letišti v Ruzyni, /letiště lákalo hlavně naše mladé "taxikáře", Askerkovi to bylo fuk / a třetí u benzinky za Prahou už nedaleko domova, tam jsme si dali zmrzlinu. Domů jsme jsme to vzali ještě přes Tehov, tam se Askerek seznámil se strejdou Rexem a s malou Eliškou, pětiletou dcerkou synovce Marka a jeho ženy Moniky. Za setmění pak konečně doma, výlet se nám sice líbil, vydařil se, ale už to chtělo odpočinek pro nás oba.
Pár foteček z dnešního dne je opět v níže uvedené fotogalerii.
29.7.2009 - Naše 1. návštěva v Mezirolí
"Ahoj Askerku a spol.Zdravíme všechny z tvého budoucího říčanského domova.Plnými doušky si ještě užívej s maminou a sestřičkami a neboj se,bude se ti u nás líbit a budeš se mít dobře.S dovolením tvých páníčkú se na tebe přijedeme podívat ve středu 29.7. odpoledne.Už se moc těšíme,zatím hladíme na dálku,ahoj!!!" Tolik citace z našeho pozdravu zaslanému Askerkovi a jeho páníkům do Mezirolí 24.7.2009.
A tak jsme se velice natěšeni tohoto dne odpoledne vypravili na první návštěvu do Mezirolí. Byl to velice podařený výlet! Byl krásný, i když poněkud horký letní den, ale stál za to. Bezprostřední pocity z této návštěvy jsou uvedeny již v podstránce "matka Arwen Draugluin", takže se nebudeme opakovat a níže uvádíme pár pořízených foteček.